Václav Koubek
„…Václav Koubek je z toho typu kumštýřů, kterým se nežije lehce za žádného režimu a který jednoduše řečeno není „user friendly“, neboli uživatelsky přátelský pro hlavní média a velká publika. Však také spojení skřehotavého hlasu, temperamentní tahací harmoniky a svérázných textů často Koubkovi přinášelo a přináší povrchní osudky z „divnosti“ nebo na druhou stranu stejně tak povrchní poplácávání po zádech od rádoby spřízněných hospodských opilců. Přitom písně, filmy či povídky z Koubkovy dílny prozrazují, že do klubů zavítá přírodně lyrický, chlapsky melancholický, plebejsky kritický, živelně vtipný a především velmi citlivý pozorovatel labyrintu světa i (ráje) srdce…“ (Vít Kouřil: Pozoruhodné půlstoletí Václava Koubka)